V prvním čtvrtletí letošního roku zemřely na silnicích Libereckého kraje již tři osoby. V průměru na nehodu však v našem kraji umírá méně lidí, než činí průměr České republiky. Liberecký kraj se může pochlubit nejvyšším meziročním poklesem počtu těžce zra

Zatímco se loni mohl Liberecký kraj pochlubit tím, že během prvního čtvrtletí na jeho silnicích nepřišel nikdo o život, letošní rok zapsal do statistik již tři mrtvé (po jednom v okresech Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily). O 111 (tedy o sedminu) se zvýšil i počet nehod vyšetřovaných Policií ČR, a to na 899. O 50 vyšší (tj. o 28 procent) byl i počet lehce zraněných (celkem 230), rovněž tak o 14 procent narostly přímé hmotné škody na celkových 42 869 900 korun. Počet těžce zraněných naopak poklesl o třetinu na sedmnáct. Od 173 nehod viníci ujeli. Počet těchto případů meziročně narostl o 11, při těchto nehodách byl jeden člověk zraněn těžce a dalších šest lehce. Závažnost dopravních nehod (počet obětí na tisíc nehod vyšetřovaných Policií ČR) dosáhla hodnoty 3,3. I nadále je tedy nižší, než činí průměr České republiky (tj. 5,0).

Řidiči motorových vozidel způsobili 730 nehod. V jejich důsledku zemřeli tři lidé a dalších patnáct bylo těžce zraněno. Čtrnáct kolizí mají na svědomí řidiči nemotorových vozidel (a v jejich důsledku došlo mj. ke dvěma těžkým zraněním), šest pak jde na vrub pochybení chodců. Děti zavinily celkem pět střetů, při nich byl stejný počet osob lehce zraněn. I nadále zůstává vysoký počet vyšetřovaných kolizí zaviněných lesní zvěří či domácími zvířaty. Jednalo se o 143 případů, tedy celou šestinu dopravních nehod. Závady pozemní komunikace se podepsaly na vzniku čtyř nehod. „Hlavní příčiny nehod a jejich pořadí zůstávají dlouhodobě stejné. Vede nesprávný způsob jízdy, následují střety v důsledku nepřiměřené rychlosti jízdy, pomyslná třetí příčka patří nedání přednosti a přehled uzavírají nehody v důsledku nesprávného předjíždění,“ upřesňuje Vlasta Suchánková, vedoucí oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství PČR Libereckého kraje. Celkem 44 nehod se odehrálo v alkoholovém oparu. Jejich počet je o osm vyšší než v loňském roce. Při nich byl jeden člověk usmrcen, jeden zraněn těžce a dalších deset lehce. „Nehody zaviněné pod vlivem alkoholu byly v 74 procentech případů v režii osob s hladinou této látky v krvi vyšší než jedno promile,“ varuje Jan Polák, koordinátor bezpečnosti silničního provozu Libereckého kraje. Drogy byly zjištěny v šesti případech.

V České republice zaznamenaly statistiky méně mrtvých i těžce zraněných

Během prvních tří měsíců letošního roku vyšetřovala Policie ČR celkem 21 790 dopravních nehod, při nichž přišlo o život 108 osob, dalších 437 bylo zraněno těžce a 4 717 lehce. Přímé škody se vyšplhaly na 1 263 549 000 korun. Meziročně počet vyšetřovaných nehod vzrostl o 1 729 (tj. o 8,6 %), při nich zemřelo o 9 osob méně (o 7,7 %), rovněž tak poklesl i počet těžce zraněných, a to o 15 (snížení o 3,3 %). Naopak o 434 se zvýšil počet zraněných lehce (tj. o 10,1 %). Výše přímých škod vzniklých v důsledku nehod byla vyšší o 102 440 700 korun (tj. o 8,8 %). Od 3 864 nehod (tj. v 17,7 % případů) viníci ujeli. Zemřeli při nich tři lidé, dalších deset bylo zraněno těžce a 132 lehce. Počet případů, kdy viníci od nehody ujeli, oproti roku 2015 narostl o 232. A bouralo se i pod vlivem alkoholu, celkem v 910 případech. Následkem těchto nehod zemřelo 11 lidí, dalších 34 bylo zraněno těžce a 310 lehce. „Pravděpodobnost, že při kolizi pod vlivem alkoholu někdo zemře, byla v prvním čtvrtletí letošního roku téměř 2,5x vyšší než u průměrné dopravní nehody,“ dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Nejčastěji lidé umírali při nehodách způsobených nepřiměřenou rychlosti jízdy (41), nesprávného způsobu jízdy (38) a nedání přednosti (15). Pravděpodobnost, že při nehodě dojde ke smrtelnému zranění, se meziročně snížila (na jeden tisíc nehod letos připadlo rovných 5 usmrcených oproti loňským 5,8).

Výsledky v jednotlivých krajích byly značně odlišné

Největší počet usmrcených byl za první tři měsíce letošního roku zaznamenán v Moravskoslezském kraji. Do statistik se zapsalo 20 mrtvých, o 100 procent více než loni. Druhý nejvyšší počet byl zaznamenán ve Středočeském kraji (celkově 14, oproti r. 2015 to však bylo méně o 9) a třetí nejhorší byl Plzeňský kraj (obětí bylo 11, o 6 více než loni). Naopak nejméně mrtvých zaregistrovali v Karlovarském kraji (1), následují kraje Zlínský (2) a Liberecký (3). Pokud se jedná o těžce zraněné, nejvíce jejich počet meziročně narostl ve Zlínském kraji (+ 35 %), Středočeském (+ 31 %) a krajích Vysočina a Karlovarském (nárůst shodně o 25 %). Nejvíce počty vážně zraněných poklesly v kraji Libereckém (o 36 %), Ústeckém (o 34 %) a Moravskoslezském (o 20 %).